S cieľom uľahčiť užívateľom používať naše webové stránky využívame cookies. Používaním našich stránok súhlasíte s ukladaním súborov cookie na vašom počítači / zariadení. Nastavenia cookies môžete zmeniť v nastavení vášho prehliadača.

PARAZITY -Ing.Hana Bláhová-
Malária, tichá hrozba....

Malária ,tichá hrozba......

M A L Á R I E.Poslední měsíce testuji téměř každý týden nějakého klienta s touto infekcí. Zdaleka nejde jen o cestovatele, naopak, nejvíce mých malarických klientů pochází z jižní Moravy. Břeclavska, Hodonínska, Valticka, Znojemska, od Novomlýnských nádrží, Lednice, Kyjova, Uherského Hradiště, Podivína, Bratislavy … Původní bažiny, záplavové oblasti, chovné rybníky, řeky Morava, Dyje, Jihlava…to jsou oblasti s vyšším výskytem komářích přenašečů, jih Slovenska nevyjímaje. Výskyt přenašeče, komára rodu Anopheles, je na našem území prokázán. Podle učebnic byla malárie na jižní Moravě v 19 století, a přetrvávala až do poloviny 20. století. Běžně se s ní počítalo, a naši předkové ji uměli léčit mnoha způsoby. Severu Moravy a Vysočině se však malárie také nevyhýbá. Vysoký záchyt malárie hlásí písecká kolegyně z  rybníkatého kraje. Dnes mám v evidenci přes 190 malariků, s touto infekcí za mnou chodí celé rodiny. Někteří si vzpomínají, že se jejich praděda vrátil s malárií z bojů na Piavě, pak se teprve ženil. Jiní, s bydlištěm kolem Slavkova, mají francouzské předky. Malárie je přenosná z matky na dítě a pohlavním stykem. ,,Potím se odjakživa, co si pamatuji, moje matka bývala horkokrevná, i v zimě chodívala naboso a nalehko.“ ,,Potím se od té doby, co se přítelkyně vrátila z Itálie, a ta hřeje jak kamínka.“ Možná, že i některé ,,návaly horka“, které trpělivě snášejí české a moravské ženy, mohou souviset s touto infekcí.

Při testování malariků jsem chybovala zatím nejvíce za celou svou praxi.

I proto píšu tento článek, jako varování a vzkaz kolegům. Ovlivněna školskou medicínou, považovala jsem ji přeci jen za exotickou infekci, a při prvních sezeních jsem na ni nepomýšlela. Mnohé případy jsem odhalila až při opakovaném měření. Ale postupně jsem si o malárii musela chtě nechtě něco nastudovat. Naučila jsem se vnímat její typické klinické projevy, a rozlišovat je od symptomů borreliků, chlamydiků, virózy EBV, chřipek, koků, migrační fáze parazitů, atd.

U nás se můžeme setkat s lehčími typy malárií, jejichž přenašeči jsou prokázáni i v Evropě. Už dávno neplatí, že endemická oblast malárie je jen Afrika, jižní Amerika a Asie. To jsou informace staré 20 let. Cestování vneslo do populace ještě větší chaos a hmyz nás propojuje i s osobami, které se z tropů vrátily. S globálním oteplováním se komáří přenašeči posunují stále více na sever. Přibylo jich i po opakovaných záplavách v posledních letech. Malárie se sama od sebe nikam neztratila, naopak přežívá v komáří i lidské populaci dál.

Podle WHO ročně onemocní malárií 300 miliónů lidí , ročně se nakazí v průměru 10.000 evropských turistů.

Jaké jsou známé druhy malárií:

Plasmodium malariae – benigní, mírnější čtyřdenní, evropská

Plasmodium vivax-třídenní, evropská, mírnější, rozšířená po celém světě.

Plasmodium ovale-slabá třídenní evropská forma

Plasmodium falciparum- maligní terciána, bez léčby může být smrtelná. Najdete ji většinou jen u cestovatelů, kteří se vrátili z exotických destinací.

Do USA ji například zavlekli afričtí otroci. Ptejte se i na původ klienta a cestování jeho rodičů před početím.

Klinické projevy malárie :

Studenokrevní potivci - ledové vlhké dlaně, - mívají malárii desítky let, i od peřinky. / ,,Nesla jsem si syna z porodnice, už v povijanu měl krůpěje potu na čele“/. Mají nedokrvené studené konečky prstů na rukou nebo nohou, v noci se nemohou zahřát ani pod peřinou. Je jim často zima, prožívají, nebo si pamatují, zimničnaté třasy. Mohou mít i panické ataky, kdy se dusí, mají křeče v rukou,

mají pocit, že prodělávají infarkt, že omdlí, protože ani při nadechnutí se jim nedostává kyslík do plic. Tento pocit je oprávněný, protože v krvi je snížený počet červených krvinek, které mají přenášet kyslík a hemoglobin ke tkáním. Je to vlastně malarický záchvat, se kterým se lékaři záchranné služby často potkávají. Vyhodnotí jej však jako hysterický výstup, a nabízejí zpomalené kontrolované dýchání do papírového pytlíku, nebo antidepresiva.

Teplokrevní potivci

– nápadně teplé až horké ruce, někdy suché, jindy zpocené - získali malárii nedávno, v rozmezí několika let. Nemusí se potit na dlaních, ale i jinde – šlapky, hruď, podpaždí, záda, obličej. Více se potí v noci, než ve dne. Při práci a sportu propotí oblečení do nitě. V zimě chodí na lehko. Při čerstvé malárii pacient prožívá zimničnato-horečné stavy. Často se potí i zcela bez příčiny, při klidném sezení. Rozrušení zvyšuje potivost, někteří hlásí, že pot neobvykle páchne, nebo je slanější. Všichni jsou mimořádně unavení a spaví, mnohé z nich bolí klouby a úpony. Bolesti kloubů a páteře jsou strašné, nesnesitelné.

Stejně tak únavový syndrom je nesrovnatelný se syndromem, způsobeným například borrelií. Plasmodia napadají všechny orgány v těle, takže projevy mohou být různorodé. Malarik může mít vyčerpávající migrény, které jen málo reagují na analgetika. Může mít nevysvětlitelný kašel, dusí se. Nemoc může provázet i bolest břicha a průjem. U vážných případů, především tropických tercián, mohou selhávat ledviny, objeví se krev v moči. Moč má pak hnědočervenou barvu. Malarikovi nikdo jeho únavu nevěří, takže jsou lékaři odesíláni k psychiatrům a doma slyší, že jsou líní. Mnoho z nich končí na antidepresivech. Fungují jen silou vůle, prospali by den. Mohou mít stále slabě zvýšenou teplotu, zvýšený revmatoidní faktor, vysoké ASLO, špatné krevní i jaterní testy, nedostatek červených krvinek, anemie, nedostatek železa...Srpková anemie byla objevena u obyvatel Středomoří, plasmodia byla nalezena v dřeni jejich dlouhých kostí. Také ale mohou pociťovat horkost, ale teploměr nic neukáže. Plasmodia navozují autoimunitní pochody.

Malarici si často si uvědomují cyklický průběh onemocnění, vždy dva tři dny se cítí lépe, pak opět nastane propad. Proto i měření malarika přináší zrádná úskalí. Výsledky měření se mohou různit v průběhu několika dnů, podle toho, zda je malarik testován v horní, nebo dolní úvrati sinusoidy. Z krve se dá malárie zjistit jen při malarickém záchvatu. Krev se musí odebírat několikrát.

Do očí bijící malarické symptomy se postupně během let stírají a mizí. Zůstává bolest kloubů a svalů, únava, deprese. Pak už je čím dál tím těžší přijít na příčinu. Plasmodia patří ke kokcidiím. Poradce vytestuje pozitivně skupinu kokcidií . Napadne ho, že má pacient mnohem pravděpodobnější českou toxoplazmózu. Zadá toxoplazmózu, ta vyjde pozitivně. Poradce se s tím spokojí a dál už nehledá. A to je chyba.

Jak se nakonec přeci jen dopátráme, že jde o malárii ? Malarik velmi pomalu a těžce reaguje na jakoukoliv léčbu, která není zaměřena přímo na malárii. Musela jsem proměřit desítky lidí, než mi došlo, že imunitní systém je moudřejší než my a malárii preferuje před VŠEMI ostatními infekcemi, dokonce i těmi nejzávažnějšími, jako jsou onkoviry, žloutenky, borrelie, apod. Imunitní buňky se ze všech sil snaží udržet krev čistou a udržet nás naživu. Proto malarikům naměříte neobvykle velkou sbírku patogenů. Najdete vše, co v životě prodělali, zdědili, co dostali od partnera, na co byli očkováni, aniž by se imunitní systém snažil infekce nějak potlačit. I u velmi mladých lidí měřím nepravděpodobné množství infekcí všeho druhu, včetně onkologie. Mezi malariky je také hodně těch, co mají už za sebou nějaké onkologické léčení. Imunitní systém, pracující v ,,malarickém režimu“, by se dal přirovnat k imunitnímu systému člověka, infikovaného HIV. Mimořádný počet zátěží je první známka, že něco není v pořádku . Druhým rysem jsou stále se vracející infekce a téměř žádný posun k lepšímu v subjektivních pocitech klienta. Dnes už zpětně odhaduji, kdo z minulých klientů, kteří detoxikaci záhy opustili, mohli mít také právě malárii, na kterou jsem nepřišla včas. Malarik pomalu reaguje na antibiotika, antihelmintika, čínskou medicínu, homeopatika, akupresuru, dokonce i na detoxikační kapky, vyjma speciálky Plasmodium. Na metronidazol reaguje minimálně. Z antihelmintik nejlépe účinkuje praziquantel, částečně albendazol, ivermectinová pasta tlumí plasmodia, vlasovci však přežívají. Zapper nebo plazma jim pomohou zpočátku jen málo. Teprve až dostaneme plasmodia z krve a lymfy, frekvenční terapie začíná účinkovat. Léčbu jakékoliv nemoci musíme začínat u testování malárie. Zjistit, zda tato infekce v těle je, nebo není, je zásadní, jinak se léčba nebude dařit. Je potřeba prověřovat orgán po orgánu.

Typický případ jsem měřila nedávno. Kolegyně řadu let bere detoxikační preparáty, chodí na plazmu, zapperuje se a zopakovala nejméně 4x celou protiparazitární kúru. Měřila jsem ji nejméně 7- 8x v rámci dvou let.

Ruce má suché, normálně teplé. Nikdy se mi o pocení nezmiňovala. Stále má

však tytéž bolesti a potíže a stále nemůžeme být s ničím hotovy, přestože na sobě pracuje takovou dobu. Nechová zvířata a v exotických krajích nepobývala.

Už jsem rezignovala a jen tak na půl úst jsem se posledně pro jistotu zeptala, jestli se nepotí. ,,Potím se hrozně, hlavně na zádech!“ ,,A proč jsi mi to nikdy neřekla ?“ ,,Mám to tak dlouho, že už mi to nepřipadalo důležité.“ Kolegyně měla Plasmodium vivax. Symptomy klientů by měly v zásadě ,,sedět“ na to,

co jste naměřili.

Nepočítejte s tím, že vám v této zemi malárii najde oficiální laboratoř. Klientka s manželem pobývala několik let v Ghaně a v Egyptě. Poštípali ji moskyti. Ghanský i egyptský lékař bez problémů malárii našli a léčili. Když se vrátila do vlasti, zjistila, že se opět objevují návaly horka a pocení. Navštívila TŘI specializovaná pražská a brněnská pracoviště, ani v  jednom jí malárii nepotvrdili. Já jsem našla ještě tři druhy malárie, včetně tropické.

Oba afričtí lékaři se shodovali, že nemá smyslu léčit malárii v Evropě. Existuje prý více než padesát kmenů tropických malárií , a Evropané si s nimi neporadí.

Kdybyste měli náhodou nevídané štěstí, dostanete antimalarika. Krátkodobá léčba malárii nevyřeší, dlouhodobá nepřichází v úvahu pro mnohé drastické vedlejší účinky léků, včetně onkologických. Dokud se však nezbavíte malárie, nevyřešíte nic.

Nezbývá tedy než jediné, a to MMS. Doporučuji buď MMS2 s  BETAINEM HCL, nebo tekuté MMS1aktivované 3,5 % HCL. /

Každý si musí zvolit způsob, který mu vyhovuje nejvíce. Důležitější je dlouhodobé, mnohaměsíční užívání malého počtu kapek, nebo několik malých dávek denně, než heroické navyšování počtu kapek do nevolnosti a definitivního znechucení.

Užívání MMS1: nakapeme tři kapky MMS1 do suché sklenice, přidáme tři kapky HCL 3,5 %, počkáme minutu, zalijeme vodou do poloviny sklenice a ihned vypijeme. Ne na lačno, ne na plný žaludek. Tekuté MMS je vhodné i do koupelí a na zábaly kloubů, na poševní výplachy a do klystýrů.

Poměry:

3,5% HCL kapu k MMS v poměru 1:1, tedy například 3 kapky MMS zaliji 3 kapkami HCL

10% HCL kapu v poměru 3:1, tedy na tři kapky MMS přikápnu jednu kapku HCL.

Lavor- sedací koupele: 15 kapek HCL aktivovat 1 /plastovou/ lžičkou HCL

Vana, koupele : na plnou vanu 4 lžičky MMS aktivovat čtyřmi lžičkami HCL- citronová šťáva je slabá. Vhodné pro ekzematiky, lupenkáře, kloubaře.

Měřila jsem i lidi, kteří se vrátili z tropů s malárií P. falciparum a pokoušeli se zvládnout Humblův protokol. I pak jsem u nich plasmodia naměřila, a to na periferních orgánech- /mozek, klouby, páteř, burzy, oko, ucho, žlázy s vnitřní sekrecí…./

I proto je důležité MMS kombinovat s kapkami. MMS se nedostane všude, léčba kapkami je zase natolik pomalá, že se plasmodia stihnout domnožovat a opět napadnout již vyčištěný orgán. Kombinace obou metod je úspěšná.

Užívání MMS2:

Kapsli MMS2 –chlornanu vápenatého, sním ne na lačný, ne na plný žaludek, v jiný čas, než kapky. Spotřebovanou kyselinu HCL doplňuji buď betainem HCL – tabletami, nebo postačí opět HCL. HCL možno nakapat do plastikové lahve s vodou a popíjet celý den jako citronádu. Drobnější pacienti si mohou pro jistotu postupně zvykat od menších dávek po celou kapsli. Napoprvé odsypou dvě třetiny, okamžitě zavřou a spolknou. Druhý den odsypou polovinu atd. Odsypaný granulát je znehodnocen, již ho nepoužíváme.

Léčba je dlouhodobá, několikaměsíční. Pak následuje kontrola celého těla, orgán po orgánu, včetně kostní dřeně, kloubů, páteře a mozku. Vyčistíte-li malarikovi krev a lymfu, potom další kapky , léky a podpůrné terapie už budou fungovat. Klient se navíc mezitím zbavil všech ostatních patogenů, jako virů, bakterií, plísní, i drobnějších druhů parazitů, takže jeho detoxikační mapa bude na kontrole téměř prázdná.

Co může udělat český malarik:

1. Opakovaná potní kúra. Tělo se umí zbavovat plasmodií při teplotě vyšší než 38 stupňů Celsia. Uvaříme si lipový, zázvorový, bezinkový nebo lipový čaj do termosky. Nachystáme si do postele elektrickou dečku nebo termofory s horkou vodou. Vedle postele rezervní pyžamo. Ve vaně / vylepšené o MMS/ posedíme alespoň půl hodiny, ve vodě tak horké, jak vydržíme. Pijeme čaj. Pak si vlezeme do postele, prolijeme se znova horkým čajem nebo svařeným vínem a zakryjeme se po bradu. Propotíme pyžamo. Poté se osprchujeme a převlékneme do suchého. Našla jsem údaj, že po 20 - 36 potných kúrách je malárie vyléčena. Mám klientku, která se zbavila malárie instinktivně – právě opakovanými potnými kúrami. V padesáti letech začala i běhat, protože si všimla, že při sportu se zpotí a pak je jí dlouho dobře. Trvalo jí tři roky, než se zcela vyléčila.

2. Sport. Malarici si pochvalují běh, step, rotoped , aerobik, nebo rychlou jízdu na kole. Problém je u těch, kterým malarie napadla pohybový aparát.

3. Sauna, bez ochlazovací fáze ve studené vodě. Nemocný jen na chvíli vyjde ven zchladnout.Infrasauna.

4. Kryoterapie. Plasmodia zmrznou. Zmrznou i ostatní nevítaní návštěvníci. Jedna kryokomora je v Čeladné, druhá v Brně na Špitálce 33, telefon 739 650 457, další v Praze, Olomouci a Zlíně. Velmi výhodné pro hostitele mikrofilárií, podkožní vlasovci zmrznou dříve než ostatní. Výborné výsledky i u těch nejtěžších případů, rychlý posun ve zdravotním stavu. Vyberte si spíše pozdějí odpolední a večerní termíny, kdy se vlasovci podkožní tlačí do periferie a jsou nejzranitelnější. Vlasovci a plasmodia jsou provázaná infekce tělních tekutin, nutno zbavovat se obou souběžně.

5. Existují homeopatika s chininem. Kontakt petr@filinger.net

6. Mgr. Podhorná , firma Naděje, dala již do prodeje antimalarickou směs připravenou ze čtyř bylin, kterou nazvala PLASMOFIT. Vyzkoušeno, funguje, pomáhá léčbu urychlit.

Nutno brát s opatrností, začít jednou menší dávkou –například 5 kapek,

a pomalu navyšovat, dávkování je individuální.

7. Tropičtí malarici- cestovatelé, a ti, kteří mají dokonce několik evropských druhů najednou, mohou zkusit paraquin- chlorchinon, antimalarikum. Užívá se 1-0-1 po dobu 14 dní až třech týdnů. Výsledkem je zaručené odstranění plasmodií z krve a lymfy, jiné partie však zaručit nemohu. Takové cestovatele jsem už měřila. Stejně jako při mms však plasmodia zůstávají v nepřístupných orgánech a nutno doladit detoxikačními preparáty. Je to však velká úleva v krátkém čase pro ty, kteří opravdu hodně trpí bolestmi pohybového aparátu, depresemi, nebo mimořádnou nevysvětlitelnou únavou. Klienti hlásili bezproblémové užívání, nanejvýše mírnou bolest hlavy.

Mimo vši diskuzi je ale bezkonkurenčně nejefektivnější MMS, nejlepší výsledky mají klienti, kteří užívají více menších dávek během dne.

Doufám, že článek bude užitečný pro ty čtenáře, kteří se po letech marného běhání po doktorech v tomto popisu najdou a konečně se dozví, co je příčinou jejich potíží. Malárie je řídící infekcí . Nevyléčíte-li malárii, nevyléčíte NIC. Jako šedá eminence ovlivňuje terén pro vznik mnoha závažných onemocnění, ve škále od nervových, jako je autismus, epilepsie, parkinsonismus, roztroušená skleróza, schizofrenie, až po ,,nevyléčitelné“ nemoci jako je astma bronchiale, deprese, alergie, ekzémy všeho druhu a akne, diabetes prvního typu, revmatická artritida, lupenka, lupus, atd. Výrazným snížením imunity svého hostitele umožňuje vznik rakoviny.

Malárie spolu s filariemi a hlísty stojí za cystickou fibrózounemocí slaných dětí, která se považuje za genetickou a dosud nevyléčitelnou chorobu. Děti se potí a kašlou, pot je slaný. Dnes jsem měřila 2 letého chlapce, léčeného na cystickou fibrózu. Jeho babička pochází ze Znojma, celý život se silně potí. Bolí ji klouby. Matka má od dětství  rudé hořící tváře, bolesti kloubů. Matka chovala mnoho let před početím psa, pes s ní spával v posteli, hubičkovala ho. Dovolené pod stanem u rybníků. Asi dvacet druhů parazitů, převážně od psa, včetně plicního alveokoka a zhoubného echinokoka. Čtyři druhyfilárií, prvoci z rybníka, Plasmodium malariae a vivaxDítě má Plasmodium malariae a vivax, řádka parazitů od matky jako přes kopírák, několik druhů vlasovců, echinokoky oba druhy. Echinokok , filárie i psí škrkavky vyvolávají astma! Dostala jsem od matky edukační brožurku. Cystická fibróza je dle dnešního stavu medicíny nemoc nevyléčitelná, léčba je celoživotní ! Na léčbu se specializují celé týmy odborníků, kteří vymýšlejí složité imunologickégenetické příčiny pro ně záhadného onemocnění.

Je určeno celkem 1.600 genů, odpovídajících za CF! Je to tak vysoké číslo, že je jasné, že genetici vlastně neví, který gen je ten pravý, i když 20 genů z oněch 1.600 je přeci jen ,,pravějších než pravé“. I to je poměrně vysoké číslo, které vypovídá o tápání genetiků. Vyplýtvají se tuny léků, které pouze nemoc drží pod kontrolou. Malarik se prostě potí více než jiné děti. Pot se odpařuje, na kůži zůstane sůl a překryje je nové pocení. Proto má pacient s CF slanou kůži! Doufám, že se mi přihlásí dospělý pacient s CF!

Český malarik bývá léčen antidepresivy, metothrexátem, aulinem, brufeny, injekcemi zlata, biologickou léčbou za statisíce, kortikoidy, někdy dokonce chemoterapií a světe div se antimalariky! Plasmodia jsem nalezla u dvou pacientek s Hodgkinovou nemocí a u jedné s non-Hodgkinem. Dále spolu s vlasovci u nemoci ,,polycythemia vera“, a u sférocytózy. U anemií anemií. Všichni tito pacienti pomocí mms a dalších doplňků stravy dělají rychlé pokroky. Tam, kde jsou pod dlouhodobou lékařskou kontrolou, máme i slibné výsledky krevních testů. Máme v plánu postupně uveřejňovat autentických výpovědí těchto klientů.

Jedna má klientka se vrátila z dlouhých a romantických baťůžkářských toulek po  Indii, Pákistánu a Íránu. S partou se koupali v místních rybnících, jedli, co se dalo. Byla tam nesčetněkrát poštípána komáry, což brala na lehkou váhu. Doma jí pak začalo být tak zle, že sotva vstala z postele. Nebyla schopna slabostí pohnout končetinou. Měla návaly horka a zimy, ale nějak zvlášť se nepotila, takže malárie ji nenapadla. Žádná vyšetření neodhalila příčinu jejího krutého únavového syndromu, přestože lékařům sdělila, odkud se vrací. Skončila na brněnské psychiatrii, kde ležela několik měsíců pod silnými antidepresivy. Jen silou vůle se ubránila uzavřenému oddělení s elektrošoky. Když ji propustili, dostala se ke mně. Kromě asi padesáti jiných parazitů jsem naměřila Plasmodium falciparum, tropickou malárii.

.