S cieľom uľahčiť užívateľom používať naše webové stránky využívame cookies. Používaním našich stránok súhlasíte s ukladaním súborov cookie na vašom počítači / zariadení. Nastavenia cookies môžete zmeniť v nastavení vášho prehliadača.

» Nebezpecni cudzopasnici v naso
2011_Nebezpecni cudzopasnici v nasom tele

http://www.zzz.sk/?clanok=11167

Nebezpeční cudzopasníci v našom tele

Ľudia už v pradávnych časoch trpeli rôznymi črevnými a inými parazitmi, čo dokazujú aj mnohé archeologické nálezy na rôznych kontinentoch. V koprolitoch (mineralizovaná stolica) predhistorického človeka sa našli cysty prvokov a vajíčka parazitických červov. Ochorenia zapríčinené parazitmi sú medzi ľuďmi rozšírené po celom svete s výraznou prevahou v trópoch a subtrópoch. Celosvetovo je parazitmi postihnutý skoro každý štvrtý človek. Parazity žijúce v tráviacom systéme človeka odoberajú svojmu hostiteľovi dôležité výživné látky ako cukry, tuky, bielkoviny, vitamíny a iné. Svojou prítomnosťou mechanicky a chemicky (vylučovaním rôznych toxických látok) dráždia vnútorné steny čreva, čím znižujú jeho vstrebávaciu schopnosť pri trávení. Tým, že do organizmu človeka parazity vylučujú splodiny látkovej premeny z vlastného tela, môžu tak zohrávať významnú úlohu pri vzniku mnohých závažných chorobných stavov, ktoré sú na alergickom, psychogénnom a inom základe.

Črevné prvoky

Črevné prvoky sú malé jednobunkové organizmy mikroskopických rozmerov, ktorých telo tvorí jedna bunka. V tráviacom systéme človeka je ich pomerne veľké množstvo. Mnohé z nich sú zdravotne neškodné, ale niektoré môžu zapríčiniť črevné ťažkosti spojené s ochorením tráviaceho systému.

V tráviacom systéme človeka najčastejšie parazitujú tieto druhy patogénnych prvokov:

  • Giardia intestinalis

  • Cryptosporidium parvum

  • Entamoeba histolytika

  • Balantidium coli

Giardia intestinalis bičíkovec črevný

Žije prisatá často v obrovskom množstve na povrchu dvanástnika a hornej časti tenkého čreva. Bičíkovec sa živí sekrétmi črevnej sliznice.

Chorobné prejavy ktoré vyvoláva sú veľmi rôznorodé. Niekedy sa prítomnosť giardií neprejaví, inokedy spôsobuje roky trvajúcu prerušovanú miernu hnačku. Pre giardiózu sú charakteristické poruchy v strebávaní tukov, ktoré sa prejavujú nadbytkom tuku v stolici (steatorea); ich dôsledkom môže byť nedostatočný prísun vitamínov rozpustných v tukoch do organizmu. Stolica má lesklý a mastný vzhľad.

Z klinických prejavov prevládajú kŕče v bruchu najmä jednu až dve hodiny po jedení. Môže sa pozorovať teplota, znížená chuť do jedenia, u detí anémia, urtikária, vracanie, nafukovanie, plynnatosť, hnačky s množstvom hlienu a tuku. Obdobia hnačiek sa môžu striedať s obdobiami zápchy. Pri masívnej nákaze prenikajú giardie do žlčových ciest a do žlčníka, pričom spôsobujú zápal žlčníka a žlčových ciest.

V našich podmienkach sa parazitóza častejšie vyskytuje u detí ako u dospelých. Najviac sú giardiózou infikované deti vo veku troch rokov, pretože ešte nemajú upevnené hygienické návyky. Často sú parazitom postihnuté deti, ktoré pravidelne navštevujú kolektívne zariadenia. Nákaza z detských kolektívov sa šíri do rodín a tiež naopak. Zdrojom infekcie sú aj kontaminované potraviny a voda. V poslednom čase sa ukazuje, že rezervoármi giardiózy sú aj zvieratá (pes, mačka, potkan, bobor, ovca a iné). Prenos na človeka sa nevylučuje. Vodné zdroje kontaminované giardiami môžu vyvolať epidémie z vody.

Pretože ide o typickú alimentárnu nákazu, šíri sa fekálno-orálnou cestou, všetky opatrenia sú zamerané na osobnú hygienu, umývanie rúk pred jedením a po použití toalety. Vodné zdroje chránime pred fekálnym znečistením. Koreňovú zeleninu, šalát, uhorky, jahody a iné plodiny nikdy nehnojíme nekompostovanými fekáliami.

Cryptosporidium parvum

Tento prvok parazituje u plazov, vtákov a cicavcov vrátane človeka. Infekcia prebieha v gastrointestinálnom systéme. Človek sa infikuje prehltnutím hrubostenných oocýst spolu s kontaminovanonou potravou, vodou a pod.

Kryptosporídie spôsobujú krátkodobé (3 – 20-dňové), resp. dlhodobé chronické, cholere podobné hnačkové ochorenie. Parazity ohrozujú najmä život detí, zvlášť podvyživených v rozvojových krajinách. Ochorenie sa prejavuje v akútnom stave 20 - 30 vodnatými hnačkami denne, ktoré obsahujú často zvyšky odlúpenej črevnej sliznice. U chorého dochádza k celkovej dehydratácii organizmu a k rýchlemu zníženiu telesnej hmotnosti. Sprievodné klinické príznaky sú podobné ako pri giardióze. Medzi nešpecifické príznaky patrí malátnosť, bolesti hlavy a svalov.

U pacientov s poruchami imunitného systému (AIDS) bola okrem črevnej infekcie zaregistrovaná aj respiračná a extraintestinálna (mimočrevná) forma.

Kryptosporídie sa šíria fekálno-orálnou cestou a medzi častejšie spôsoby prenosu patrí priamy kontakt s infikovanými ľuďmi alebo zvieratami. Prenos sa uskutočňuje oocystami, ktoré infikovaný hostiteľ vylučuje stolicou. Oocysty sú rezistentné aj proti dezinfekčným prostriedkom. Prevencia je veľmi zložitá. Oocysty kryptosporídií sú veľmi odolné a vo vonkajšom prostredí vydržia viac než rok. Veľkým problémom je výskyt oocýst v zdroji na výrobu pitnej vody. Vzhľadom na ich malú veľkosť nemusia byť zachytené filtrami používanými vo vodárňach. Proti bežne používanej dezinfekcii vody sú rezistentné. Takéto prípady boli opísané v USA pri zlyhaní filtračného zariadenia vo vodárni.

Entamoeba histolytica améba dyzenterická

Žije v hrubom čreve človeka a vyvoláva vážne hnačkové ochorenie – amébovú dyzentériu. Hlavným znakom tohto ochorenia sú časté hnačky, 5 až 10 stolíc denne. Stolice sú objemné, obsahujú hlien, krv a niekedy aj celé kusy odtrhnutej črevnej sliznice. Chorý sa sťažuje na kŕče a bolesti brucha, niekedy sa mierne zvýši teplota, inokedy je pacient bez teplôt. Pri prehlbujúcom sa klinickom obraze môže nastať samovoľné, prípadne sústavné uvoľňovanie stolice, ktorá nadobúda vzhľad malinového želé. Ak ochorenie trvá niekoľko mesiacov, u pacienta sa dostaví dehydratácia s úbytkom hmotnosti. Chronický priebeh amebózy môže byť mylne považovaný za enterokolitídu, gastritídu a pod. V stene hrubého čreva môže vzniknúť tvrdý amebóm obsahujúci prvoky. Medzi najčastejšie komplikácie črevnej formy amebózy patrí prolaps rekta, perforácia vredu s následnou peritonitídou a u detí amébová apendicitída.

Amebóza je ochorenie vyskytujúce sa po celom svete, s výraznou prevahou v trópoch a subtrópoch. Ochorením je postihnutých približne 10 percent svetovej populácie. Aj u nás treba počítať s importovanou amébózou, a to najmä u ľudí vracajúcich sa z dlhších pobytov v zahraničí (Južná a Stredná Amerika, juhovýchodná Ázia) a u imigrantov, ktorí sú umiestnení v utečeneckých táboroch. Vylúčenie nosičov a vyliečenie nosičstva je veľmi dôležité, pretože cysty améb sú odolné a vo vonkajšom prostredí vydržia dlhý čas.

Preventívne opatrenia sú podobné ako pri všetkých alimentárnych črevných nákazách. V endemických oblastiach je potrebné dodržiavať zvýšenú hygienu rúk a piť len prevarenú vodu.

Balantidium coli nálevník črevný

Rozšírené je po celom svete, najmä v teplých krajinách. Je bežným parazitom svine divej a domácej, ale aj dobytka a v trópoch i opíc. V ich hrubom čreve žije parazit ako komenzál. Tieto zvieratá sú zdrojom nákazy pre človeka. Človek sa infikuje cystami parazita prostredníctvom kontaminovaných rúk a potravín.

U človeka aj u zvierat prebieha infekcia spravidla bez klinických príznakov. Len u niektorých osôb prebieha ako dyzentéria veľmi podobná amébovej. V ťažších prípadoch sa vyskytujú chronické hnačky s prímesou krvi a hlienu, bolesti brucha, nechutenstvo, vracanie a bolesti hlavy. Chorí trpia nespavosťou, udávajú svalovú slabosť, chudnutie, ktoré je spôsobené celkovou dehydratáciou organizmu. Veľmi ťažký priebeh má balantidióza u pacientov pozitívnych na HIV a AIDS.

Nákaza sa vyskytuje v oblastiach, kde je rozšírený chov svine domácej: Pri kontakte s diviačou zverou sa môžu infikovať aj poľovníci.

Preventívne opatrenia

  1. dodržiavanie všetkých hygienických zásad

  2. surovú zeleninu a ovocie dôkladne umyť pod horúcou vodou

  3. vodu zásadne piť len pitnú z fľašiach originálne balených

  4. hovädzie a bravčové mäso, ryby, kraby a iné konzumovať iba dôkladne tepelne upravené

  5. ryby nedostatočne tepelne upravené a surové nakladané v octových a citrusových nálevoch nekonzumovať

  6. potraviny chrániť pred hmyzom (muchy, osy, šváby a i)

Autor článku: RNDr. Anna Totková, PhD., časopis Bedeker zdravia
Dátum vydania: 12.10.2011

 

O P I S T H O R C H I S

MOTOLICE

ŽLUČNÍK A ŽLUČOVODY V NEBEZPEČÍ

 

 

 

V jednom z výjezdů na Sibiř jsem se ocitla v endemické oblasti opistorchózy. U třetiny vyšetřených pacientů se objevilo toto onemocnění, ale dvacet procent z nich už o tom vědělo. Deset lidí bylo už operováno na akutní cholecystitidu, deseti byla zjištěna žloutenka, u dvou byla rakovina žlučníku. A teprve po vyjmutí žlučníku byla diagnóza opravena na opistorchózu jater a žlučovodů. Tyto případy mne přiměly napsat něco o opistorchóze. V učebnici Medicínské mikrobiologie jsem našla otázku pro studenty : ,, Jaký parazit je schopen vyvolat cholangiokarcinom žlučovodů ?“ Odpověď : Opisthorchis.

Jak vypadá pacient s opistorchózou ? Stěžuje si na silné bolesti v podžeberní oblasti. Má časté bolesti hlavy a závratě. Někdy s krátkodobou ztrátou vědomí. Nevolnosti, křeče, hubnutí, únava. Játra jsou zvětšena, bolí. Při sledování dvanácterníku při všech testech zvýšené leukocyty a změněné buňky epitelu /ve slizniční vrstvě jsou paraziti/. Žlučník zvětšený, silně bolestivý. Dál sledujte pozorně. Na ultrazvuku se ukáže, že kameny v něm nejsou, ale přesto je žlučník zvětšený, jeho stěny jsou nerovnoměrně ztluštělé. Játra zvětšená, tkáň nesourodá. Analýza stolice na vajíčka motolic je NEGATIVNÍ. Je to často dáno tím, že motolice ucpou žlučovody a vajíčka se pak nedostanou se stolicí ven.

Závěr – nádor na žlučníku. A vy jste jistě už pochopili, že takovému pacientu zbývá jediná cesta- k onkologovi. A dál známé schéma : operace, ozařování, chemoterapie. Jak si umíte představit, stav pacientů v akutní fázi je kritický : bolesti, zánět, obstrukční žloutenka, takže se snaží dostat se co nejrychleji na operační stůl. Není moc času na odpovídající diagnostiku. Pojďme se podívat na tohoto zákeřného parazita :

 

OPISTHORCHIS – ruský lidový název DVOJÚSTKA

 

Opistorchóza – onemocnění, vyvolané motolicí Opisthorchis

Existují tři druhy : Opisthorchis sinensis

Opisthorchis viverrini

Opisthorchis felineus /pozn.překl./

Motolice byla objevena v r. 1891 patologem K.H. Vinogradovem, při pitvě jater, a ten ji nazval dvojústkou sibiřskou. V dalších letech bylo zjištěno, že Opisthorchis se vyskytuje zejména v povodí řek Ob a Irytyš, v Západosibiřské a Kazachstánské oblasti. Setkáme se s ní i v povodí Kamy, Dněpru, Jižního Bugu, Volhy, Donu, Němenu. Další druhy těchto motolic se vyskytují v Thajsku, Indii, Číně a Japonsku.

 

Opisthorchis

je červ s délkou od 4mm do 13 mm, o průměru 1-4 mm, s plochým tělem, které se kónicky zužuje k oběma koncům. Opisthorchis je hermafrodit. Má dvě přísavky, proto mu Vinogradov dal jméno dvojústka. První je ústní, druhá břišní. Semeníky jsou uloženy v zadní části těla,

vepředu jsou vaječníky. Děloha zaujímá většinu prostoru těla mezi vaječníkem a břišní přísavkou. Vajíčka jsou nepatrná – 0,011 – 0,023 mm, mají víčko na jenom konci a malý trn na druhém. Opisthorchis parazitují zejména v jaterních žlučovodech, žlučníku a žlučových vývodech do dvanácterníku, ve dvanácterníku samotném a ve slinivce břišní. Hostitelé jsou kromě člověka i psi,kočky, lišky, soboli, lisice, pesci, a další šelmy. Opisthorchis prochází složitým vývojem :

 

- 2 -

 

Vajíčko-miracidium-sporocysta-redia-cerkarie-dospělec. Poté, co se vajíčko s výkaly dostane ven, vyvíjí se v něm  larva, pokrytá řasinkami /miracidium/. Pro další úspěšný vývoj se musí vajíčko dostat do vody, například spláchnuté deštěm, a tam se dostane do těla určitého druhu plže. V těle plže se z vajíček líhne miracidium a prochází několika stádii vývoje. Poslední stadium- cerkárie- vypadá jako rybička s ocáskem. Toto období v těle plže trvá zhruba dva měsíce. Po této době se larva dostává opět do vody, kde aktivně napadá těla kaprovitých ryb. Během 24 hodin se z cerkárií stávají metacerkárie, které žijí převážně v podkožní vrstvě a ve svalovině ryb. Za šest týdnů jsou zralé.Rybu se zacystovanou larvou pozře definitivní hostitel. Larva vylézá z obalů v tenkém střevě a usazuje se v játrech, žlučníku, žlučovodech , nebo ve slinivce břišní. V těle člověka i domácích zvířat /například koček/ může motolice žít deset až dvacet let. Vedoucí roli v rozšiřování Opisthorchis felineus mají lidé, a kočky, které sežraly nakaženou rybu. Děti nejsou tolik promořené motolicemi jako dospělí, protože méně jedí solené, nakládané nebo uzené ryby- tedy takové, které neprošly tepelnou úpravou. V mechanismu rozšiřování nákazy hrají roli vodní zdroje, kam se dostaly nečištěné fekálie, buď z chat, nebo splavením výkalů deštěm , z parníků a lodí, atd.

 

CO BOLÍ PŘI OPISTORCHÓZE :

 

Z počátku onemocnění nastupují alergické symptomy jako reakce organismu na produkty metabolismu parazitů. Spojením mechanického poškození a toxického působení parazitů se můžeme setkat s narušením sekretorické a motorické funkce žaludku, žlučníku, žlučovodů, jater, slinivky břišní a dalších orgánů. Je narušen odtok žluči. Motolice naruší celistvost epitelu stěn žlučníku a žlučovodů, vniknou do stěn těchto orgánů a způsobí jejich ztluštění, což se pak jeví jako adenomatózní /nádorové/ změny. To vedlo některé vědce k názoru, že nákazu motolicemi je třeba považovat za předrakovinové onemocnění. N.N. Plotnikov po analýze obrovského množství případů dospěl k závěru, že sice i dlouhodobá infekce motolicemi vyvolá některé symptomy, které vypadají jako prekarcinomy, ale málokdy vede pak ke skutečné rakovině, pokud současně nejsou splněny další podmínky v organismu, jako

závažné snížení imunitního systému. Toxické zatížení organismu vyvolává bolesti hlavy, únavu, depresi, a další symptomy, charakteristické pro snížení imunity. Pokud nákaza trvá delší dobu, symptomy jsou svázány se ztíženým odtokem žluči : bolesti, nevolnost, křeče, tlaky v zažívacím systému, zvláště po jídle. Když je napaden pankreas, pacient trpí nevolností, se stolicí odchází nestrávené zbytky potravy a stolice je řídká a pěnivá. U nemocných, kteří žijí v endemické oblasti, má onemocnění chronický průběh a dva charakteristické syndromy : cholecystopatie a gastroduodenopatie. U nově příchozích má onemocnění akutní průběh s ostrými bolestmi, s alergickou fází a s napadením plic, jater, žaludku a slinivky. Plotnikov,N.N. ,, Klinika a léčení opistorchóz v ranné fázi“.

Klinická diagnostika opistorchózy je ztížená. Stanovení diagnózy napomáhá epidemiologická anamnéza : pobyt v endemické oblasti, konzumace syrových ryb. Přesnou diagnózu je možné stanovit až po pěti až šesti týdnech od nákazy. Ale NE Z ANALÝZY STOLICE, ale duodenální sondáží. A to ještě jen za podmínek, že motolice už nakladla vejce. Efektivnost VTR diagnostiky je poměrně vysoká , protože je schopna zjistit, které orgány jsou napadeny,

i stupeň napadení. Dále můžeme průběžně sledovat a kontrolovat výsledky rezonanční léčby,

kterou doplňujeme praziquantelem a mebendazolem. Léčba je dlouhodobá, individuální, a vyžaduje opakování.

 

 

 

- 3 -

 

Abychom toto onemocnění vymýtili, potřebujeme včasnou diagnostiku a moderní léčebné postupy. V našem Centru máme zkušenosti s novým aparátem ,,IMEDIS“, díky kterému dosahujeme velmi dobrých klinických výsledků : vyléčení za 4 – 5 terapií. Na mou prosbu profesor Gotovskij zprovoznil nový léčebný aparát, pomocí kterého hubíme plísně a helminty, včetně opistorchóz. Je nezbytné zmínit se o tom, že nákaza může probíhat s onkologickou symptomatickou, proto naléhavě doporučuji při všech podezřeních na rakovinu jaterně-žlučového systému a slinivky nechat se pečlivě vyšetřit na opistorchózu. Při pozitivním nálezu VTR diagnostikou doporučuji provést kontrolní duodenální test na přítomnost vajec nebo dospělců . V jakémkoliv stadiu nemoci, při podezření na onkologický proces v játrech, žlučníku, žlučovodech nebo slinivce, vždy se snažím nejprve vyloučit toto onemocnění, abych co nejdříve odhalila vyvolavatele symptomů.

Ozereckovskaja, N.N., Korzin,V.V.:,,Některé speciality kliniky při chronické opistorchóze.“